Většina autorů popisuje urbanizaci jako proces, kdy dochází k relativní koncentraci obyvatelstva (a tím i jeho aktivit) v území do měst (např. Johnson a kol., 2000, Musil, 1996). Přitom dochází k častějšímu pohybu obyvatel, růstu počtu obyvatel, růstu velikosti měst a tím také ke zvýšeným nárokům na prostor.

Využití v projektu: Proto bude tato aktivita využívat poznatků a dat získaných v aktivitě 1-3, tak aby bylo možné provést co nejpřesnější analýzu rozmístění obyvatelstva v prostoru a následně analýzu urbanizačních procesů v území.

Jako obecný vývojový model měst je v současné době přijímána již zmíněná van den Bergova teorie stádií vývoje měst, která vymezuje celkem čtyři fáze urbanizačního procesu.

1. První vývojovou fází je proces urbanizace, při které dochází k absolutně největšímu růstu center. Postupně většinou dochází k přelidnění center měst, obyvatelstvo se koncentruje v blízkosti továren, vznikají nové čtvrti a následně může docházet ke zhoršování kvality životních podmínek obyvatelstva.

2. V další fázi urbanizačních procesů začíná docházet k opačnému pohybu obyvatel, a to směrem k okraji měst. Tento proces klade výraznější nároky na prostor okrajových oblastí měst a nazývá se suburbanizace. Dochází k přesunu obyvatel z jádrového města do suburbií a je ovlivňován především rozvojem dopravy a kvalitou bydlení. Rezidenční suburbanizace spočívá v osídlení periferních oblastí města, realizované výstavbou rodinných domů a nízkopodlažní zástavbou (vznik satelitních městeček). Komerční suburbanizace zahrnuje vznik nových obchodních, výrobních, skladovacích a logistických aktivit. Výsledkem je přesun průmyslových aktivit do méně závadných míst a vznik příjemnějších lokalit k bydlení. Buduje se nová dopravní infrastruktura a zlepšuje dostupnost zázemí do centra. Současně se také zvyšuje pracovní mobilita a individuální dojížďka do zaměstnání do center měst Ouředníček (2000).

3. Třetí stádium vývoje měst je nazýváno deurbanizace a meziměstská decentralizace. Van den Berg a kol. (1982) uvádí, že decentralizace je představována přesunem obyvatelstva a pracovních příležitostí do malých a středních měst, která jsou lokalizována mimo metropolitní území (meziměstská decentralizace). Významnou roli hraje v této fázi urbanizačních procesů zhoršení dopravní dostupnosti centrálního města.

4. Jako závěrečný cyklus vývoje města van den Berg spatřuje v reurbanizaci. K té by mělo docházet ke zpomalení úbytku obyvatel městských regionů, nejprve v jádru (relativní centralizace) a později v zázemí (absolutní decentralizace). V poslední fázi reurbanizace by mělo dojít k návrat ke koncentračním procesům, tedy urbanizaci a začátku dalšího cyklu vývoje měst.

Ačkoliv je Van den Bergova teorie označována jako obecný vývojový model měst, bývá někdy nahrazována konceptem diferenciální urbanizace. Proto budou do této dílčí aktivity zahrnuty i teoretické základy modelu direfenciálnní urbanizace. Geyer a Kontuly (1993) popisují diferenciální urbanizaci na základě působení urbanizačního procesu v závislosti na velikosti sídel v rámci systému osídlení. Podle této teorie dochází v první fázi vývoje (urbanizaci) k polarizačnímu obratu, který znamená přechod do druhé fáze, do kontraurbanizace. Hlavním sledovaným faktorem je migrace, její intenzita a orientace podle velikostních kategorií sídel.

Využití v projektu: V rámci této dílčí aktivity bude detailně analyzován pohyb obyvatel v urbanizovaném území a jeho nejbližším okolí, tedy na styku urbánního a suburbánního prostoru, na teoretickém základu obou zmíněných teorií odděleně. Pohyb bude na základě získaných a naměřených dat zkoumán jednak v rámci města, tak zejména v návaznosti na jeho okolí. Zjištěny tak budou prostorové vazby v území. Zhodnoceny budou dominantní směry pohybu (denního i dlouhodobého) všemi běžně používanými dopravními prostředky k jednotlivým lidským aktivitám, tedy k jednotlivým funkčním plochám. V prostředí GIS budou testovány dva základní přístupy k modelování pohybu, a to  síťové analýzy nad vektorovými daty a frikční povrchy v rastrovém datovém modelu.  V rámci této aktivity budou stanoveny relativní hodnoty jednotlivých ukazatelů (např. počet dojíždějících obyvatel, počet automobilů, atd.) určující vývojový stupeň území z pohledu urbanizačních procesů včetně detailnějšího členění a ohodnocení.