Cílové lokality pohybu osob lze obecně vymezit pomocí rozmístění funkčních ploch v územním plánu. Jaké jsou však skutečné cílové lokality pohybu osob a jak jsou rozmístěny, popř. jak by dle obyvatel olomouckého regionu měly být rozmístěny, z dokumentů pro územní plánování zjistit nelze. Pro vytvoření představy o rozmístění cílových lokalit z hlediska jejich funkčního využití se nabízí využití a následná analýza mentálních map.

Každý člověk má své informace o geografickém prostoru uložené ve své mysli, ve své vlastní mentální mapě. Na formování mapy v mysli má vliv řada faktorů (vzdělání, informace ze sdělovacích prostředků, osobní zkušenosti, převzaté zkušenosti, názory blízkých lidí, kterým věří atd.). Navíc se formování mapy v mysli vyvíjí v čase, takže záleží i na věku osob. Definice mentálních map je různorodá, protože nároky na její formulaci si kladou jak kartografové a geografové, tak psychologové a sociologové. Podle Drbohlava (1991) je mentální mapou grafické (kartografické nebo schematické) vyjádření představ člověka o geografickém prostoru, nejčastěji o jeho kvalitě nebo uspořádání.

Za zakladatele teorie mentálních map jsou považování P. Gould a K. Lynch. Každý přinesl na mentální mapy různý pohled, a podle nich se tedy vymezují mentální mapy tzv. „gouldovského“ a „lynchovského“ typu.

1. První typ (gouldův typ) chápe mentální mapu jako obraz atraktivity prostorových preferencí (případně nepreferencí) získaný respondentovým výběrem ideálního místa v libovolném území, sídle, většinou pro trvalé bydlení, zaměstnání apod. Mapa tak vzniká druhotně přenesením slovních informací do mapy (pomocí izoliniíí, kartogramů aj.).

Využití v projektu: Tento typ mentálních map bude v projektu využit pro vymezení ideálního rozmístění funkčních ploch v olomouckém regionu.

2. U druhého typu (lynchova typu) mentálních map je představa respondenta přímo zanesena do mapy nebo zakreslena pomocí schématu. Mentální mapu tedy představuje zobrazení prostoru vyjadřující jedincovo vnímání rozsahu, umístění či tvaru elementů v prostředí, jeho prostorovou orientaci apod.

Využití v projektu: Tento typ mentálních map bude využit pro mapování pohybu osob mezi různými funkčními plochami, např. bydlení - služby, bydlení - rekreace, apod.

Z hlediska vztahu vyšetřovaného jevu k objektivní realitě se nově vytvořené mentální mapy dělí do dvou skupin, mentální mapy komparativní a nekomparativní.

1. Komparativní mentální mapa se porovnává se skutečností. Lze hodnotit její správnost a shodnost. Takováto mapa může odhalit míru znalosti problému daného geografického prostoru, nebo kvantifikovat váhu jednotlivých informačních zdrojů. Příkladem takové mapy může být zjišťování míry představy obyvatel o nezaměstnanosti na daném území.

Využití v projektu: Tento typ tedy budou představovat mapy vystihující stávající rozmístění funkčních ploch olomouckého regionu dle dotazovaných respondentů a zároveň tedy i stávající cílové lokality pohybu osob. Tyto komparativní mentální mapy bude možné srovnat se skutečným rozmístěním funkčních ploch dle územního plánu.

2. Druhý typ je nekomparativní mentální mapa, kterou nelze porovnávat se skutečností. Nelze hodnotit její správnost a shodnost se skutečností. Příkladem takové mapy může být zjišťování preference určitého území např. pro trvalé bydlení nebo pro dovolenou.

Využití v projektu: Tento typ map v projektu bude představovat mentální mapy, které budou vyjadřovat preferenci nového rozmístění funkčních ploch v olomouckém regionu.

Mentální mapy pro potřeby projektu budou získávány dvěma způsoby. V obou případech se však bude jednat o dotazník, jehož součástí bude i zaznamenání své prostorové představy respondentem pomocí kartografických prostředků do podkladové mapy. Prvním způsob bude využívat webového dotazníku, jehož součástí bude i zákres požadovaných údajů přímo do digitální mapy (tj. bude interaktivně vytvořena nová vrstva v rámci mapového serveru). Druhý způsob bude představovat klasické dotazníkové šetření, jehož součástí bude zakreslování do papírových podkladů, které budou následně digitalizovány. Analýza mentálních map bude provedena pomocí nástrojů GIS.

Mentální mapy tedy mohou posloužit i jako výzkumná metoda, zachycující strukturu preferencí, hodnot a postojů k určitému místu. Získané informace lze aplikovat v oblasti dalšího plánování rozvoje olomouckého regionu. Z analýzy mentálních map budou vyplývat preference pro rekreaci, podnikání, bydlení aj. v rámci regionu.