Pro řízení rozvoje měst a regionů je nanejvýš vhodné využití sofistikovaných geoinformačních technologií, které lze použít pro potřeby územního a strategického plánování. Pomocí GIS metod je možné identifikovat lokality nevhodné pro urbanizaci a rozvoj sídel a je tedy možné strategii rozvoje regionu směřovat do jiných oblastí.

Projekt se skládá ze šesti dílčích aktivit, které přinesou nové poznatky o pohybu osob a využití jednotlivých částí území. V projektu bude nutné nejprve řešit vymezení hranic urbánního a suburbánního prostoru. Jako území, ve kterém bude projekt řešen, byl zvolen „olomoucký region“. Území není možné jednoznačně vymezit administrativními hranicemi typu hranice města Olomouce nebo hranice ORP Olomouc, neboť  k pohybu obyvatel dochází na větším území. Nejde však o větší územní celek typu kraj, a proto bude území vymezeno první dílčí aktivitou jako urbánní a suburbánní prostor olomouckého regionu, který bude zahrnovat minimálně všechny obce ORP Olomouc. K vymezení oblastí budou použity metody DPZ a GIS doplněné o statistické ukazatele. Bude proveden sběr dat o pohybu obyvatel, za pomocí několika technologií (GPS, GIS, DPZ).

V druhém kroku projektu bude proveden sběr dat o pohybu osob, kterému se věnuje aktivita č. 2. Poznatky o pohybu osob lze zjišťovat z nejrůznějších zdrojů. Sběr dat bude probíhat za pomocí technologií GPS, GIS, DPZ, bude analyzována městská hromadná doprava a budou využity jiné moderní technologie (kamery, sčítacích brány, atp.).

Každá osoba procházející nebo projíždějící zkoumanou lokalitou má určitou cílovou lokalitu. Pro stanovení správných závěrů je nutné cílové lokality identifikovat což můžeme provést na základě studia funkčních ploch územních plánů. Jaké jsou však skutečné cílové lokality pohybu osob a jak jsou rozmístěny, popř. jak by dle obyvatel olomouckého regionu měly být rozmístěny, z dokumentů pro územní plánování zjistit nelze. Pro vytvoření představy o rozmístění cílových lokalit z hlediska jejich funkčního využití se nabízí využití a následná analýza mentálních map. Každý člověk má totiž své informace o geografickém prostoru uložené ve své mysli, ve své vlastní mentální mapě.

Po dokončení terénního sběru dat budou následně data v rámci čtvrté aktivity analyzována v prostředí GIS pro vyhodnocení prostorových vazeb v území a pro vyhodnocení dominantních směrů pohybu obyvatelstva jak krátkodobém (denní dojížďka) tak v dlouhodobém (stěhování obyvatelstva) časovém horizontu. Výsledky analýzy budou sloužit jako základ pro predikci vývoje a budoucího stavu území.

Při plánování rozvoje jakéhokoliv regionu pomocí nástrojů územního plánování je nutné kromě zjištění aktuálního i dřívějšího stavu a zjištění trendů vývoje také předikovat stav a vývoj budoucí. Nezávisle na zvoleném vývojovém modelu měst je zřejmé, že ve všech fázích rozvoje města a jeho okolí dochází současně s pohybem a měnícím se rozmístěním obyvatel i ke změnám v uspořádání a využití prostoru uvnitř sídel. A právě predikce vývoje budoucího stavu území je úkolem pro pátou aktivitu.

V době řešení projektu bude potřeba velmi často zjištěná či změřená data vizualizovat. Vizualizace proto není pouze závěrečná fáze projektu, ale bude prostupovat napříč všemi dílčími aktivitami. Vizualizované celkové výsledky budou sloužit k prezentaci jednak všem zainteresovaným úřadům a institucím (např. Magistrát města Olomouce), tak i široké veřejnosti. Vizualizace výsledků bude zaměřena zejména na digitální prostorová (grafická) data, tedy na tvorbu mapových výstupů. Součástí textové části výsledků však bude samozřejmě i vizualizace negrafických dat ve formě grafů a tabulek. Mapové výstupy budou publikovány (prezentovány) jednotlivě či jako soubory ve formě analogových i digitálních map.

Projekt je financován z fondu Vnitřní grantové agentury Univerzity Palackého v Olomouci; číslo projektu PrF _2010_14.